Jdi na obsah Jdi na menu
 


Školství a vzdělání

25. 10. 2008

Úvod

  Za nezbytný předpoklad rozvoje společnosti považujeme vzdělání. Není však pouze nástrojem ekonomické prosperity národa, ale je hodnotou samo o sobě. Odmítáme považovat vzdělání pouze za přípravu pro profesní život. Rovný přístup ke vzdělání považujeme za jedno ze základních lidských práv, přičemž limitujícím faktorem by měly být pouze duševní schopnosti jednotlivce.

Základní principy

 Aby byl zaručen rovnoprávný přístup ke kvalitnímu vzdělání musí být splněny především následující podmínky:

  1. bezplatné veřejné školství na všech stupních, povinná školní docházka,
  2. všestranný rozvoj člověka jako cíl vzdělávání,
  3. škola jako místo, kde se žije, ne jako místo, kde se na život připravuje,
  4. integrace a podpora fyzicky, psychicky a sociálně znevýhodněných,
  5. horizontálně, vertikálně a mezinárodně prostupný školský systém,
  6. znalost angličtiny, popřípadě dalšího světového jazyka, jakožto předpoklad pro úspěšné začlenění se do globalizujícího se světa,
  7. funkční gramotnost, zejména týkající se získávání, analyzování a využívání informací,
  8. rozvoj individuálních schopností a zájmů, schopnosti spolupracovat a respektovat práci druhých,
  9. kulturní gramotnost,
  10. propojení teorie s praxí a rozvíjení manuální zručnosti a praktických dovedností,
  11. vzdělání jako celoživotní proces,
  12. učitel jako vzdělaný, vážený a dobře finančně ohodnocený odborník.

Vzdělávací soustava

Předškolní vzdělávání

  Mateřská škola je stupněm vzdělávání rovnocenným z hlediska důležitosti pro rozvoj člověka s ostatními. Musí být místem, kde dochází k osobnostnímu rozvoji dítěte, kde dítě nabývá důležitých poznatků o světě a připravuje se na nadcházející vzdělávání. Nárok na umístění do předškolního zařízení musí mít i děti, jejichž matky nejsou zaměstnané. Poslední ročník mateřské školy by měl být součástí povinné školní docházky.

Základní vzdělávání

  Základní škola je nejvýznamnějším místem pro začlenění se dítěte do společnosti, podchycení jeho zájmů, talentu a zvláštních schopností. V rámci možností je proto zapotřebí přistupovat ke každému dítěti individuálně. Přitom však je nutné postupně omezovat vyčleňování žáků do výběrových a specializovaných tříd. Základní škola by neměla dát dětem pouze všeobecné vzdělání, ale také rozvíjet osobnost žáka Spíše než zavádění dalších předmětů preferujeme jejich vzájemné propojení a logickou integraci. Považujeme za nutné zajistit stejné podmínky pro vzdělávání žáků základních škol a nižšího stupně osmiletých gymnázií.

Střední vzdělávání

  Schopnost uplatnit se na trhu práce po celý život vyžaduje mít co nejširší všeobecný základ. Chceme proto, aby střední vzdělání bylo přístupné všem. Za vhodné považujeme posílení všeobecně vzdělávacích předmětů a zlepšení srovnatelnosti různých typů škol formou státních maturit.

  Učňovské školství považujeme za důležitou součást vzdělávání. Nesmí být ovšem pouze přípravou na úzkou řemeslnou profesi, ale žáci musí mít rovněž možnost všestranného rozvoje. Jen tak budou připraveni na měnící se trh práce. Je nezbytné zajistit větší zainteresovanost a spolupráci podnikatelské sféry na úrovni učňovského školství.

Vyšší odborné a vysokoškolské vzdělávání

  Je třeba jasně vymezit funkci vyšších odborných škol, univerzitních i neuniverzitních vysokých škol a jednotlivých typů vysokoškolského vzdělání (bakalářské, magisterské, doktorské). Každému, kdo má předpoklady, musí být umožněno pokračovat ve studiu na vyšším stupni.

  Významným faktorem je financování vysokých škol. Základem financování vysokého školství však musí zůstat prostředky ze státního rozpočtu. Zcela odmítáme zavedení školného na veřejných vysokých školách. Vycházíme z toho, že objem takto získaných prostředků je z hlediska financování vysokých škol poměrně zanedbatelný, zato pro studenty z mnohých rodin může znamenat překážku v přístupu k terciárnímu vzdělání.

  Za nezbytný považujeme maximální rozvoj terciárního stupně vzdělání, především kratších, profesně zaměřených programů (bakalářských oborů a oborů vyšších odborných škol). Za vhodné považujeme transformovat část vyšších odborných škol na neuniverzitní vysoké školy.

  Za nedílnou součást vysokoškolského studia považujeme propojení pedagogické a vědecké činnosti s výzkumem a praxí.

Celoživotní vzdělávání

  Smyslem celoživotního vzdělávání je zejména umožnit absolventům všech typů vzdělávání udržet a prohloubit svou odbornost. Vzhledem k neustále se měnícím  potřebám trhu práce musí stát pomáhat také při zabezpečování rekvalifikací kdykoliv během profesního života.

  Úkolem státu je nejen podpora programů dalšího vzdělávání, ale zejména koordinace vzdělávací nabídky s potřebami praxe a zabezpečení kvality a srovnatelnosti nabízených programů.

Shrnutí kapitoly

1. Vzdělání není pouze nástroj k uplatnění na trhu práce, ale je nutné i pro všestranný rozvoj člověka.

2. Klíčovou schopností je naučit jak získávat a využívat informace.

3. Jsme proti školnému na kterémkoli z typů veřejných škol.

4. Nárok na umístění do mateřské školy musí mít i děti, jejichž matky nejsou zaměstnané.

5. Ve škole je potřeba přistupovat ke každému dítěti individuálně, odmítáme ale příliš včasné separování dětí do výběrových a specializovaných tříd.

6. Střední vzdělání musí být přístupné všem, každý má právo na co nejširší všeobecný základ.

7. Za nezbytný považujeme rozvoj terciárního stupně vzdělání, především kratších, profesně zaměřených programů.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář