Jdi na obsah Jdi na menu
 


Čáslav

Prokazatelné osídlení plochy města se datuje od počátku neolitu (6. - 5. tis. př. Kr.)

Bohaté archeologické nálezy z města a jeho okolí dokládají, že se zde vystřídala řada

pravěkých kultur. Slovanské osídlení se datuje od 9. století. Pravděpodobným centrem

se stal Hrádek, který je v 10. století tradičně spojován se Slavníkovci. V 11. století se

Hrádek stal přemyslovským správním hradištěm a centrem přemyslovské provincie.

Královské město Čáslav vzniklo okolo poloviny 13. století za vlády Přemysla Otakara II.

při jedné z hlavních zemských stezek spojujících Čechy s Moravou. Dodnes je patrný

gotický vnitřní půdorys - velké centrální náměstí, kterému dominuje radnice a pravoúhlá

uliční síť. Město bylo po svém založení vybaveno základními právy, které z něho učinily samostatnou obec.

Církevní život byl spojen s farním kostelem sv. Petra a Pavla. Stavba raně gotického

kostela byla zahájena na konci 13. století a byl do ní začleněn románský kostel sv.

Michala z 11. století (dnešní sakristie), který zde původně stál.

Městský areál byl vymezen hradbami, které jsou zachovány v jedné třetině jejich délky.

Do města se vcházelo čtyřmi branami. Ojedinělou památkou čáslavského gotického

opevnění je válcová tzv. Otakarova věž, která stávala při Brodské bráně.

Po vypuknutí husitského hnutí setrvala Čáslav na straně Zikmundově. Po jarní ofenzívě

husitů v r. 1421 přešlo město na jejich stranu. V červnu 1421 se sešel v děkanském

chrámu sv. Petra a Pavla zemský sněm, který vstoupil do dějin jako Čáslavský. Sněm

mimo jiné ustavil dvacetičlennou zemskou vládu, do které byl zvolen i Jan Žižka.

Ostatky tohoto slavného husitského vojevůdce se našly v roce 1910 ve výklenku
podvěžní mariánské kaple.

V 15. a 16. století postihly ze značné části dřevěné město dva velké požáry. V roce 1452 vyhořela polovina města, v roce 1522 padlo ohni za oběť skoro celé město.

Po tomto požáru však došlo opět ke kulturnímu a hospodářskému vzestupu města a k

rozvoji stavební činnosti, které přerušily až události třicetileté války. Především dva

švédské vpády v letech 1639 a 1643 způsobily, že se Čáslav stala nejen městem

pustým, ale navíc do 18. století silně zadluženým.

V 18. století je Čáslav významným správním centrem, sídlem krajského úřadu (1715),

pošty, vojenské posádky. Novodobým stavebním ruchem na začátku 19. století byl do

značné míry setřen původní renesanční a barokní charakter města.

V polovině 19. století získala Čáslav postupně také úřady s okresní působností a začaly

zde vznikat i některé vyšší vzdělávací ústavy (gymnázium, odborné školy). V druhé

polovině 19. a na začátku 20. století byly zakládány hospodářské a peněžní ústavy

(např. městská spořitelna, živnostenská záložna, hospodářské družstvo), dále

elektrárna, plynárna aj. Dochází i k nové výstavbě ve městě a to především budov pro

správní a školské účely. Od roku 1960 přestala být Čáslav okresním městem, zůstala

však přirozeným spádovým centrem.

                                                                                                                                       Díky wikipedia.cz

 

Náhledy fotografií ze složky Čáslav

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář